Pokud tu jste poprvé, zajděte si nejprve do článku "Kdo je Ellie Sommer?"
tady

Magazíny

4. března 2010 v 14:40 | Ellie |  Od Billa Harryho
V červnu 1964 dostal proslulý hudební časopis The Mersey Beat nového šéfredaktora. Stal se jím Bill Harry, starý známý skupiny Beatles. Sám se velice zajímal o Ellie Sommerovou a právě ve svém časopise využil jejího literárního talentu, aby jí přenechal čestné místo "Beatles zpravodaje". Ono místo zastávala společně s Johnem Lennonem a jejich úspěch byl opravdu veliký. Harry však nebyl první, kdo zpozoroval, jak se tito dva hudebníci skvěle doplňují. Těsně předtím, než jim učinil nabídku, byl předběhnut časopisem Melody Maker. John a Ellie tudíž (nepravidelně) přispívali do dvou hudebních časopisů. I když nutno podotknout, že v Melody Makeru, jako odborní sloupkaři, působili velice krátce. Posuďte sami, jak vypadaly jejich první články.


Melody Maker - říjen 1964

Redakce tohoto časopisu mě spolu s Johnem Lennonem opět požádala, abychom přispěli článkem o nejnovějším hudebním dění. John to však zcela bezcharakterně nechal na mě a omezil se pouze na přihlouplé glosy. (Tak to pozor! Nejsou přihlouplé!) Ale zůstává mi záhadou, proč zrovna já se mám stát někým, kdo kritizuje o dost starší a hlavně zkušenější umělce. (Dvě věci. Zaprvé: Byli jsme požádáni oba, tak bych ocenil množné číslo. A zadruhé: Nikdo nemůže za to, že jsi do showbyznysu vstoupila jako šestnáctileté batole…) Příliš to nechápu. Hudbě moc nerozumím (To není potřeba.) a neumím ani noty. (To já taky ne. Hlavně, že je zazpíváš.) Snad tedy čtenářům postačí prostý výpis toho, co zrovna v nedávné době vyšlo a co se událo. V prvé řadě mám tu čest vám sdělit, že skupina Beatles zahajuje 19. října svoje britské turné. Na úvodní koncert se můžou těšit obyvatelé Edinburghu. Turné končí 10. listopadu. (Ach bože, sbohem moje hlasivky. To si vánoční koledy pod stromečkem nezazpívám.) Rok 1964 bude zpestřen tradiční šňůrou Beatles´ Christmas Show. Spolu s nimi se zde objeví i Mike Cotton Sound, Georgie Famea, Yardbids, Elkie Brooksová a další. (Myslel jsem, že je to naše show.) Moderátorem celého pořadu se pro tento rok stal Jimmy Savile. (Neznám ho.)
A co se děje za oceánem? (Elvis nacvičuje s Mickeym Mousem.) Plnou hlavu vánočních příprav mají i Rolling Stones, kteří se otřepávají z další drogové kauzy. (Já to říkal.) Předběžné zadržení členů skupiny má za následek promeškané zkoušky a nepodepsané smlouvy na vánoční koncerty. Proto se hudebníci uchýlili k už tak dost nepopulárním Last Minute nabídkám. (Jednou jsem si koupil Last Minute letenku. Nebylo to zase tak hrozný.) Proto o nich letos o Vánocích příliš neuslyšíme. Zřejmě se s několika desítkami umělců připojí k prosté silvestrovské estrádě. Nemusím se ani zmiňovat o zklamání, které připravili svým fanouškům. (Mně je to fuk.)
Byť se zdá předčasné mluvit o Vánocích, časopis Melody Maker vyhlašuje anketu o nejlepší vánoční koledu. (Konečně dojde i na nás.) Zasílejte prosím své tipy na adresu, kterou najdete na úvodní straně časopisu. Skladba s nejvyšším počtem hlasů bude vylosována Johnem Sullivanem v předvánoční John Sullivan´s Show. (Ten chlap je prostě všude.)
Tím končím své hlášení pro říjnové číslo a loučím se s vámi s přáním hezkého a barevného podzimu (A co barvoslepí?) a těším se na naše další setkání, ať už v listopadovém číslu Melody Makeru nebo na turné skupiny Beatles.
S pozdravem vaše Ellie Sommerová. (A John Lennon….I když nejsem váš, ale jen svůj.)





The Mersey Beat - červenec 1964

Zrovna před pár dny volal náš dobrý známý Bill Harry. Chtěl od nás slyšet gratulaci, protože i přes to, že je mu "pouhých" 26 let, získal místo šéfredaktora v hudebním plátku The Mersey Beat. (V životě jsem to nečetl a ono to prý vychází už pět let.) No bravo, pochválili jsme ho a přes dálku jej poplácali po rameni. Než jsme zavěsili, vypadlo z něj však "Počkat! Ještě něco!" Prý právě drží v ruce poslední číslo Melody Makeru a čte můj a Johnův článek. (Z toho chlapce něco bude. Dokonce umí i číst.) Naskočila nám husí kůže, protože jsme začínali tušit, kam tohle všechno povede. Bohužel a zcela tragicky jsme měli pravdu. Bill z nás hodlal udělat pravidelné přispěvatele. (Beru to zpět, ten kluk to nikdy nikam nedotáhne.) Netušil, že si na krk pověsil hodně těžké závaží, které mu svou tíhou může způsobit volnou stránku v jeho magazínu - stránku určenou nám dvěma. (Oni nám daj celou stránku?!)
Každopádně, drahý čtenáři, co si myslíš, že právě děláš? Držíš v ruce ještě teplý časopis The Mersey Beat otevřený na straně 7 ačteš poněkud nudný článek od Ellie Sommerové a Johna Lennona. Pokud se dá John vůbec považovat za spolupachatele těchto řádek, když tu máme jen jeho glosy. (Lenost je strašná věc, ale ukecanost ještě větší.)
Vraťme se ale k tématu…pokud nějaké bylo, což se obávám že nikoliv.(Pokud bylo, nevšiml jsem si ho.) Tak tedy co psát dál?…Dnes máme 14. října 1964, i když datum vydání je poněkud odlišné. Sedíme v hotelovém pokoji v Manchesteru. John vedle mě usrkává kávu, o které soustavně tvrdí, jak je odporná. (Zkus se napít.) George dále rozvíjí svou svědomitost kontrolou našich nástrojů, zatímco Ringo a Paul hrají šachy, přestože je ani jeden z nich hrát neumí. (Máme využívat hotelové vybavení, a tohle je rozhodně majetek hotelu. Maj podepsaný figurky.) V hlavě mi zní rytmy písničky I Should Have Known Better, kterou jsme dnes donekonečna omílali na playback ve studiu televize Granada. Podali jsme vyčerpávající rozhovor do pořadu Scene At 6:30, abychom si vše ještě jednou zopakovali pro televizi BBC 1 avšak tentokrát pro pořad Look North. (Jmenujete se John Lennon? -"Víte, že už ani nevím?")
Právě k nám vchází Brian Epstein, náš milovaný a tolik proklínaný manažer. Zapaluje si cigaretu a káže nám, ať zalezeme do postelí. (A večerníček?) Zítra odjíždíme do městečka, které jsem ani nenašla na mapě natož, abych si pamatovala celé jeho jméno. Pochybuji,
že všichni čtyři rodilí Angličané okolo mě vědí víc. (Detaily mě netrápí.)
Zjišťujeme, že Paul a Ringo hráli šachy podle pravidel Dámy. (Ono to má jiný pravidla?)
Brian do sebe hází panáka laciné whisky, Johnem označovanou jako "tlamolep." (Všemi, včetně Ellie, označovanou jako "tlamolep".)
Vyhrávám souboj o koupelnu. Má přítomnost však zřejmě nevadí ani Johnovi ani Paulovi, pro které asi i nadále zůstává koupelna neokupovaná. (Myslím, že mě na světě už nic nepřekvapí.)
Brian do sebe hodil další dvě dávky "tlamolepu" a s unaveným úsměvem na tváři odchází. (Ví vůbec kam jde?)
Ringo je kvůli chrápání vyhoštěn do mého pokoje a já si zabírám jeho postel. (Nesměj se postiženým.) Paul s Johnem do tmy prozpěvují svoje momentální nápady a George odchází do baru na horkou kávu. (Bůhví, co tam pije.) Já znovu zasedám k bloku a dopisuji to, co právě čtete. Pohled na hodiny mě utvrdí v přesvědčení, že tři hodiny spánku mi stačit nebudou, tudíž ani nemá cenu se znovu pokoušet usnout. (Moje řeč.) Při zaposlouchání se do Johnových a Paulových melodií mě napadá text a zapisuji si ho.
Help! I need somebody
Help! Not just anybody
Help! You know I need someone. HELP!
When I was younger so much younger than today
I never needed anybody´s help in any way
But now these days are gone…
...je to hloupé, škrtám to. (Zapsat a nevyhazovat. Využijeme to jindy.) Kluci po půl hodině mění rytmus a mně naskakují další slova.
We said our goodbyes
(Ah, the night before)
Love was in your eyes
(Ah, the night before)
Now today I find
You have changed your mind...
...někam se asi dostávám, tohle se musí promyslet. (Dopíšu to, mám hromadu nápadů.) Zapaluji si cigaretu, která mi na lačný žaludek neudělá dobře. (Kolikrát jsem ji poučoval?) Odcházím něco pojíst za Georgem do baru a nechávám ty dvě hrací krabice samotné. (Ona myslela mě a Paula?! Jak hrubé…) Zároveň píši poslední tečku za svým článkem a prozatím se loučím.
Ellie Sommerová (a všemi milovaný John Lennon)


Unikátní: Právě tohle je číslo z 30. července 1964, kde Ellie a John zveřejnili výše uvedený článek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama